Dogma from VIA INCOGNITA by MÄRNØ
Tracklist
| 3. | Dogma | 4:39 |
Lyrics
Kolektivní vina, výčitky a strach, jedovatá slina, lepí se jak včelí med
Pravda se nesdílí, pravda je v nás, když šel Bůh kolem, neplival jed
Na okraji propasti mrazí ten zvláštní pocit, kouše, hladí a láká
Všechno mi voní trávou babího léta
Moje duše v ohni sama nemá vlasti, nelituje, nesoudí, davem prokletá
Nezoufat! Neklamat! Naslouchat! Milovat!
Kdo jsi ty sám?
Koho máš rád?
Kdo tě chce znát?
Najdeš ten grál!
Zakrývat pocity radosti? Zakrývat pocity extáze?
Vylhaná iluze bezpečnosti a lži téhle té společnosti
Kolektivní vina, jedovatá slina
Zůstane jen hlína a v srdcích zima a mráz
DOGMA
Collective guilt, remorse and fear
Poisonous saliva sticks like honey
The truth is not being shared, the truth is within us
when God walked by, he didn't spit poison
At the edge of the abyss the strange feeling freezes, bites, strokes and entices
Everything smells like Indian summer grass
My soul alone in the fire has no homeland, does not regret, does not judge, cursed by the crowd
Do not despair! Do not lie! Listen! Love!
Who are you yourself?
Who do you like?
Who wants to know you?
You will find the grail!
Hiding feelings of joy? Hiding feelings of ecstasy?
The false illusion of security and the lies of this society
Collective guilt, poisonous saliva
All that remains is soil and cold and frost in our hearts
