Přítomnost from GRTTP MIXTAPE by Grottup
Tracklist
| 12. | Přítomnost | 3:28 |
Lyrics
Věnuji mrtvému tělu času
implantované plíce k dechu,
který vane ústy zas a znovu
stále usychající na průvanu.
Vyhlásím těm starým lidem,
budoucí ortel, co sen o růstu,
nad životem, ba i sloves videm,
co dokonává jazyk půstu.
Daruji vždy menším pokolením
výkon moci, jenž si uvědomí,
že stáří v mládí neproměníš,
vždyť dobra stíní a zla svítí.
Natáčím k zrcadlu svoje tělo.
Co bylo, bude, je už jedno
Mysl je orgánem společného
ústrojí, co v odrazu koná dílo.
Žiji v zemi, kde se činy v slova mění
a kde chyba chybou nikdy není,
čekám na den, kdy se půda zpění
během nocí, co zní dějin klení.
Odkouzluji rituály, fikce, čáry.
Bořím hroutící se vertikály
s rozumem pyšně za zády.
Slepý ke skrytému vidím máry.
Tautologie
refrénu je
naším bojem.
Tautologie
refrénu je
naším bojem.
Dvojím kruhem
poutá ruce
s nočním webem.
Sčítám ve větru zrnka písku,
jsa robotem, Karle Čapku,
mám jen chvilku odpočinku.
Nesmysl práce dám si do vínku.
Stavím v ulici ideu barikády
než se podvědomí ujme vlády.
S šumem Arkádie mezi bedry
co duch místa pálím mosty.
Zaručuji se příkazům mrtvých
uspořádat dědictví do ústavy,
Míry a váhy do jedné knihy,
Jsme zombies – jsme, co jsme byli.
Svědčím o lži v kalném zraku
přátel všeho lidu na facebooku.
Komu však dát zásluhu či vinu,
nebudu vědět, než spočinu.
Dlí tak obezřetně moje pěsti
hluboko v týlu za předzvěstí,
že prý určeny jsou k tomu vésti,
kde růst se s trhem stále věští.
Letím se šípem v ústrety kosmu
překonávajíc tíži, co mou hmotu,
táhne dolů k širé ploše oceánu,
kde vše kolotá a splývá ve vodu.
Tautologie
refrénu je
naším bojem.
Tautologie
refrénu je
naším bojem.
Dvojím kruhem
poutá ruce
s nočním nebem.
